Přísnější kritéria pro školní obědy

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaslal na ministerstvo školství návrh změn spotřebního koše jídelen. Kromě výživových tabulek, kde jsou vyjmenované druhy stravy (maso, ryby, zelenina, ovoce atd.) s jednotlivými výpočty pro děti dle věku na den, písemnost obsahuje i cca 25 opatření, která nyní úředníci převádějí do paragrafového znění.

V dokumentu se mj. dočtete, že od dalšího školního roku budou povinně používána 2 % biopotravin a od roku 2028 pak 5 %. Jan Moudrý, odborník z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se domnívá, že je tento podíl realizovatelný. Nejčastěji se podle něj bude používat biohovězí maso a biomléko. „Těch pět procent odpovídá asi deseti tisícům tun potravin za rok za všechny školy. Přičemž jenom biomléka se v ČR vyprodukuje pětatřicet tisíc tun,“ uvedl.

Sezónní ovoce, zelenina a brambory budou muset činit 10 % čisté hmotnosti jídla. Díky zařazení brambor to podle Moudrého nebude pro školy problém, neboť samotné brambory tvoří cca čtvrtinu hmotnosti obědu a jsou sezónní po většinu roku. Další podmínkou je přítomnost ovoce či zeleniny (pozn. syrové nebo tepelně upravené) v každém denním jídle.

Vyhláška nově zakazuje užití dehydratované polévky, přísady do polévek, bujonu, vývaru, omáčky a šťávy. Omezí se také ochucovadla, a to pouze na ta, která obsahují méně než 10 % soli. „V rámci školního stravování se nepoužívají stolní sladidla ani potraviny a nápoje, které sladidla obsahují jako potravinářskou přídatnou látku,“ stojí v dokumentu.

Problematicky vyznívá ustanovení, že za sladké jídlo, které může být nabízeno pouze 1x za 14 dní (bez ohledu na to, zda si ho žák k obědu vybere či nikoliv), jsou považovány veškeré pokrmy s volnými cukry. V praxi by to pak mohlo znamenat, že by se více než 1x za 2 týdny nesměla doslazovat třeba rajská omáčka. Koordinátorka projektu Alexandra Košťálová ze SZÚ však tvrdí, že takto to myšleno nebylo a do „slaných“ jídel i nadále budou patřit kuře na medu, glazované potraviny atp. Detaily objasní metodika k vyhlášce, na niž se právě pracuje. Primárně se regulace má týkat jídel jako jsou buchtičky se šodó, šišky s mákem aj. Ke sladkým pokrmům bude možné podávat jen mléko, příp. nealkoholický nápoj bez volných cukrů (pozn. medu, cukru, sirupů a ovocných šťáv).

Řada výpočtů je převzatá z tzv. pamlskové vyhlášky, která upravuje, co lze prodávat ve školních bufetech. Takové ochucené mléčné výrobky z tržní sítě budou moci obsahovat maximálně 11 gramů cukru na 100 g výrobku. Proti tomu předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček nic nenamítá. Vadí mu však omezení množství ochucených mléčných výrobků – ve školním stravování se budou smět objevit maximálně 5x měsíčně v rámci celodenního stravování a pouze 1x za měsíc v případě samostatných obědů.

Asociace společného stravování kritizuje, že návrh neřeší, jak ceny některých potravin (ryb, pseudoobilovin) mohou ovlivnit náklady na školní stravování. Rodiče pak budou muset do peněženky sáhnout hlouběji, míní člen rady asociace Adam Kilberger. Tomu se mj. nelíbí, že se neřeší množství odpadů z nesnědených jídel. Návrh podle něho navíc ani neulehčuje pracovníkům školních jídelen, neboť stejně budou nuceni řešit množství cukru a soli v jednotlivých kupovaných potravinách.

„Z podzimního návrhu, který byl veřejně představen, byla patrná hluboká neznalost technologie zpracování, a především kvality potravinářských výrobků dostupných na trhu. Věříme proto, že návrh doznal výrazných změn a že reflektuje zejména kritiku odborné veřejnosti,“ přidal komentář také mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.