Kritika stravovací vyhlášky

Vyhlášku původně zpracovával Státní zdravotní ústav. Ten také provedl prvotní testování. Z něho nyní vychází ministerstvo školství, jež navrhlo množství úprav – aby školáci 2x týdně jedli pouze bezmasé pokrmy, konzumaci ryb 1x za 14 dní, omezení sladkých pokrmů (maximálně 1x za 14 dní) aj. Jídelny by povinně měly používat 2 % biopotravin, po pár letech pak 5 %.

Proti omezení masitých jídel se staví ministerstvo zemědělství. „Z jakého důvodu je navrhováno snížení zastoupení masa v jídelníčku rostoucích a vyvíjejících se dětí a mladistvých? Je nezpochybnitelným faktem, že živočišná bílkovina má v průměru téměř dvojnásobnou využitelnost, než mají bílkoviny rostlinného původu, takže mladý či rostoucí organismus se při jejím nedostatku nemusí vyvíjet správně,“ uvádí v připomínkách úřad vedený Markem Výborným.

Vlnu nevole v ministerstvu zemědělství zvedá i ambice ministerstva školství vytvořit speciální stravování pro vegetariány a vegany. Podle něj je krajně nevhodné podporovat ve školách tyto trendy. Poukazuje třeba na fakt, že maso obsahuje vysoké množství kvalitních bílkovin, najdeme v něm také esenciální vitaminy a jeho konzumace notně přispívá k růstu svalové hmoty, která je důležitá především u aktivně sportujících dětí a mládeže.

Ministerstvo zemědělství předkladatelům vytýká, že staví na zastaralých datem a jsou v omezování cukrů, soli či bílé mouky moc přísní. „Požadujeme vypuštění zákazů a jejich náhradu za doporučení a současně upřednostnit výživovou hodnotu výsledného pokrmu oproti obsahu živin v surovinách, které se obvykle používají v malých množstvích a v souladu s návodem k použití. Lze snadno docílit databází nezávisle certifikovaných receptů v souladu s výživovými doporučeními pro jednotlivé věkové skupiny strávníků,“ zní z úřadu.

 
Ministerstvo školství podle něj také nedostatečně řeší finanční dopady změn jídelníčku. Nepracovalo totiž s výpočtem zvýšených nákladů na nákup surovin, jež odráží nové požadavky.

Sdružení místních samospráv má výhrady také k pilotnímu testování. Stát získal data ze 26 jídelen. „Z počtu cca 8 700 zařízení školního stravování se tedy novela pilotovala jen na 0,29 procenta zařízení, které poskytují stravu dětem a žákům. Výběr jídelen, které se měly zapojit do testování, také nebyl náhodný. Odvíjel se od jejich zapojení do jiných programů, případně je doporučila krajská hygienická stanice,“ upozorňuje sdružení. Navíc byly sledovány zejména velké provozy, impakty na malé provozy, které vaří třeba pouze pro 200 žáků, nejsou podle něj známé vůbec. Organizace žádá o roční odklad novinek.